Domů Investice Růst důvěry v kryptoměně souvisí s nedůvěrou v nekryté peníze

Růst důvěry v kryptoměně souvisí s nedůvěrou v nekryté peníze

0

Rekordní růst zájmu o kryptoměna souvisí s uvolněnou měnovou politikou centrálních bank, s rostoucí nedůvěrou vůči nimi vydávaným penězům a s rostoucí zadlužeností států firem i obyvatelstva. Na konferenci Energofórum organizované společností Sféra to ve čtvrtek konstatoval bývalý ministr financí Ivan Mikloš. Cena nejznámější kryptoměna Bitcoin se tento týden vyšplhala na historických téměř 68.000 dolarů (58.505 korun).

„Myslím, že fenomén kryptomien do značné míry souvisí s nedůvěrou ve fiat (státní, nekryté) peníze. Ty peníze, které se nyní ve velkém tlačí, to jsou fiat peníze nekryté ničím, kryté důvěrou v budoucnost a důvěrou ve schopnost státu a tržních ekonomik ty dluhy splácet, „řekl Mikloš. Blockchainové peníze se podle exministra financí více podobají na zlato jako na fiat peníze. Jejich objem je totiž předem omezen a ani centrální banky, ani vlády ho nevědí ovlivnit. „V zásadě si myslím, že nárůst důvěry v kryptoměna je přímo úměrný nárůstu nedůvěry ve fiat peníze,“ zdůraznil Mikloš.

Podle exministra končí éra, která byla odstartována pádem komunismu a nástupem informačních technologií. Jaký bude vývoj světové ekonomiky, si Mikloš netroufl odhadnout, ale problémem je podle něj extrémní zadluženost států firem i obyvatelstva. „Globální dluh jako poměr k hrubému domácímu produktu (HDP) dosáhl takové rozměry, jaké v historii ještě nebyly,“ upozornil. V současnosti již překročil 365% globálního HDP, přičemž na tuto hodnotu se zvýšil z 320% HDP za jediný rok.

Růst světového dluhu souvisí podle Mikloše s kvantitativním uvolňování peněz, které spustila americká centrální banka FED, ale i Evropská centrální banka (ECB) po nástupu finanční krize v roce 2008. Tento způsob tlumení krize byl podle Mikloše správný. „Problém byl v tom, že tato politika, potřebná a nevyhnutelná tehdy, pokračuje dodnes,“ řekl Mikloš, podle kterého se tak udržují při životě neživotaschopné firmy a zastavují se reformy.

Problém je vypuklejší v Evropě než v Americe. Dokazuje to podle exministra i skutečnost, že počet bankrotů v Americe navzdory extrémnímu dotování ekonomiky penězi neklesl. V Evropě se trh od málo efektivních firem nevyčistil a počet bankrotů se naopak významně snížil. „Zásadní problém Evropy je v tom, že zaostává v reformách a klesá její konkurenceschopnost,“ dodal ekonom. Slovensko je specifické v tom, že už dlouho nedělalo reformy, a proto už nedobieha vyspělejší země. Země podle Mikloše narazila na hranici svého růstu a další růst mu mohou přinést pouze inovace.

BEZ KOMENTÁŘE

Exit mobile version